Přírodní podmínky
-NP: V kraji Vysočina se nenachází žádný národní park.
-CHKO: Žďárské vrchy a Železné hory
-Podnebí: Většina území kraje Vysočina se nachází v mírně teplé podnebné oblasti. Pouze nejvyšší části Hornosvratecké a Javořické vrchoviny patří do chladné oblasti.
Nejchladnějšími oblastmi Vysočiny jsou Žďárské a Jihlavské vrchy, kde se průměrná roční teplota pohybuje pouze okolo 5 °C. Na většině území Vysočiny průměrné roční teploty dosahují 6-8 °C. Nejteplejší je jihovýchodní část Třebíčska, kde průměrné roční teploty vystupují až k 9 °C.
-Povrch: Kraj Vysočina zaujímá podstatnou část Českomoravské vrchoviny. Tvoří jej území bývalých okresů Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. S rozlohou 6 796 km2 je pátým největším krajem, zaujímá asi 9 % z celkové rozlohy Česka.
Vodstvo:
-Řeky: Moravská Dyje, Jihlava, Mohelno, Rokytná, Oslava, Svratka, Dyje, Jevišovka, Sázava
-Rybníky: Velké Dářko, Veselský rybník, Matějovský rybník, Staroměstský rybník, Velký netínský rybník, Velký bor
-Jezera: Rašelinné jezírko Rosička
-Potoky: Olešenský potok, Cerhovka, Poděšínský potok, Studenský potok, Lubí, Vepříkovský potok, Kladinský potok
-Přehradní nádrže: Vodní nádrž Mohelno, Mostiště, Břevnice, Sedlice, Švihov, Dalešice
-Vodopády: Vojnoměstecký vodopád
Ovzduší:
-Kraj Vysočina patří k nejčistším oblastem Česka. Kvalitu ovzduší ovlivňují především malé stacionární zdroje znečištění (spalovny, kotelny, průmyslové závody) a automobilová doprava. Malé zdroje znečištění jsou největšími producenty emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a amoniaku. K nejvýznamnějším bodovým zdrojům emisí patří provozy dřevozpracujícího, sklářského a strojírenského průmyslu.
